Imobilní pacient

Kdo je Imobilní pacient ?   Člověk, který má dočasně nebo trvale omezenou schopnost pohybu. Tato neschopnost se může týkat jak chůze, tak i základních pohybů na lůžku (např. otočení se).

Zde je stručný přehled toho, co tento stav obnáší a co je pro něj klíčové:

Kdo se stává imobilním pacientem?

Imobilita není diagnóza sama o sobě, ale příznak jiného problému. Mezi nejčastější příčiny patří:

• Úrazy a operace: Zlomeniny (typicky krček stehenní kosti), pooperační stavy.

• Neurologická onemocnění: Cévní mozková příhoda, roztroušená skleróza, Parkinsonova choroba nebo ochrnutí (paraplegie, kvadruplegie).

• Chronická onemocnění: Těžká artróza, pokročilé srdeční nebo dechové selhání (kdy i mírný pohyb pacienta vyčerpává).

• Věk: Celková slabost organismu spojená se stářím (geriatrická křehkost).
  
  

Hlavní rizika (Imobilizační syndrom)

Dlouhodobé setrvání v jedné poloze bez pohybu přináší řadu komplikací, kterým se říká imobilizační syndrom. Mezi nejzávažnější patří:

• Proleženiny (dekubity): Rány vznikající tlakem těla na podložku.

• Trombóza a embolie: Zpomalení krevního oběhu může vést ke vzniku krevních sraženin.

• Zápal plic (pneumonie): Kvůli mělkému dýchání a hromadění hlenu v plicích.

• Svalová atrofie a kontraktury: Ochabování svalů a tuhnutí kloubů.

• Psychické potíže: Deprese, pocit bezmoci a sociální izolace.